Koloristika – není sprosté slovo, aneb proč ta barva nesedí?

Každopádně, pokud odstín barvy nesedí, dokáže pořádně potrápit nejednoho zkušeného autolakýrníka.

O co vlastně jde?

Jednoduše řečeno je koloristika nauka o barvách.

Odborně řečeno se jedná o nauku o barevných vjemech, která je založena na vlastnostech zraku a okolních podmínkách.

Jak by se z mé první definice mohlo mylně zdát, za všechno může ta barva!

Druhá definice je ale rozhodně přesnější. Bere v potaz více promněnných, které do barevné hry vstupují, a to:

• Identifikaci odstínů barev – tzn. že znáte postup, který je nutno dodržovat pro správnou identifikaci barevného odstínu a umíte použít pomůcky pro identifikaci (vzorník, fotospektrometr, stříkané vzorky,….),
• Způsoby a varianty míchání odstínů B – máte trochu zkušenosti s mícháním barev, případně jejich domícháváním. Např. víte, které barvy lze na domíchávání použít, které ne. Jakou funkci má černá a bílá „barva“, které barvy lze do sebe míchat, kterým kombinacím se radši vyhnout,
• Znalost techniky nástřiku barvy – tady asi jasné, jen pro představu zmíním možnost Undercoatu neboli podstřiku, možnost ovlivňovat výsledný barevný efekt vzdáleností pistole od stříkané plochy a ovládnutí technologie přístřiku,…….

Bohužel i když zvládnete všechno, co jsem zde popsala, dostanete se občas do bodu, kdy si říkáte:

Proč ta barva nesedí?

I přes to, že se dnes používají moderní lakovací procesy, dochází k odlišnosti odstínů už ve výrobě. Jak to?

• Závody jednotlivých automobilek se nacházejí v různých zemích, mají jiné dodavatele, jiné materiály, jiné technologie,
• Jiná technika nástřiku (ruční, elektrostatická, robotická) způsobuje odchylky v barevném odstínu, např. uspořádání hliníků po elektrostatickém nanášení je jiné, než při pneumatickém ručním stříkání a nelze docílit stejného postavení hliníkových částic – řešení je použít technologii přístřiku,
• Použití různého chemického složení laků. Přeloženo: někde se stříká vodou ředitelnými laky, některé automobilky používají barvy práškové,
• Používají se materiály od různých výrobců. Automobilky mění své dodavatele pigmentů a ostatních složek barev. Pokud je odstín barvy v mírné toleranci, automobilka pod stejným číslem barvy pustí do světa auta s lehkou odlišností barvy laku. (Když jsem byla na školení v Holandsku v DeBeeru ukazovali nám až 60 pododstínů k jedné barvě!),
• Aplikace různých druhů průhledných laků, kdy každý lak více či méně mění konečný vzhled barevného odstínu. Některé laky jsou poměrně čiré, ale natrefíte na vrchní opravárenské laky, které mají žlutý nádech. Pozor na to – je třeba nový lak nejprve vyzkoušet.

Pokud bychom šli až do důsledků,

můžeme se ještě zabývat i tím, že některé díly na automobilech jsou dnes již plastové a stává se, že už z výroby vám přijede auto, které, když si pořádně prohlédnete, nebude mít stejný odstín barvy na všech dílech!!!

Zákazník kupující nové auto toto ovšem přehlédne, je přece krásně nové, nalakované, z výroby. Pokud mu ale lak na autě opravíte, už hledá, a často i vidí ten rozdíl.

Těžko se to potom vysvětluje.

Metamerie je potvora.

Aby toho nebylo málo, máme tu metamerii. To je taková nepříjemná záležitost, která se prostě stává, ačkoli děláte, co umíte, takže to nejlepší, a pak na autě……. to z nadhledu vypadá skvěle a z flopu máte pocit, že jste vybrali úplně jiný odstín barvy.

Nebo jiný druh této potvory: na umělém světle v lakovně sedí odstín výborně a venku na denním světle je to katastrofa.

Renomovaní výrobci radí použít do receptury pouze ty pigmenty, které se používají již při výrobě – sériovém lakování. Pokud byste tuto recepturu upravovali je třeba na to dát pozor.

Dále pak do hry také vstupuje dost podstatný fakt, že každý barvy vnímáme malinko jinak. Jedná se tedy o subjektivní záležitost a je velmi pravděpodobné, že Karel vybere jiný vzorek nebo pododstín než Pepa.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že vybrat ten správný odstín barvy někdy není úplně legrace.

A pokud se vám již stalo, že jste vůz nalakovali a barva neodpovídala originálu, lze prostě konstatovat, že těch faktorů, které přesnost vybraného odstínu ovlivňují je prostě příliš a chyba nemusí být nutně na vaší straně.

Koloristika sprosté slovo není, ale JE TO VĚDA.

Jak z toho ven?

Když už se stane, je třeba zkusit zákazníkovi vysvětlit, kde všude odchylky barevných odstínů vznikají. Někteří to pochopí ;-).

* * *

A jak tomu předejít?

Téma koloristiky je velmi široké, takže zde v dalších článcích postupně a pěkně popořadě vše probereme a popíšeme správný postup výběru odstínu, vysvětlíme si základy míchání barev, řekneme si, jak je lze dotónovat, co je to přístřik a proč je fajn stříkat vzorky.